|
|
Kapitálové kontroly a jejich dopad v krátkém a dlouhém období
Papežík, Ondřej ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce analyzuje aplikaci kapitálových kontrol a jejich dopady na ekonomiku v krátkém a dlouhém období. Tato regulatorní opatření si prošla mnoha obdobími a názory, ve kterých byla považována za pozitivní i negativní nástroj nejen měnové politiky. Globální finanční krize z roku 2008 opět vyvolala mnoho otázek zabývajících se tímto tématem. Kapitálové kontroly v krátkém období mohou pomoci zmírnit akutní problémy spojené s přílivy či odlivy kapitálu, ale nevyřeší problematiku náchylnosti dané země na pohyby především dluhového kapitálu. Dlouhodobá kapitálová uzavřenost (ať již z hlediska exportu nebo importu kapitálu) může mj. způsobit nadměrnou akumulaci úspor v domácí uzavřené ekonomice, resp. nedostatek kapitálu pro ekonomický rozvoj. Proto je třeba při aplikaci kapitálových kontrol také zvyšovat institucionální kvalitu země, která se ukázala jako důležitý determinant kapitálových toků.
|
|
|
Islandská ekonomika po krizi a perspektivy jejího budoucího vývoje
Plocková, Kateřina ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Karpová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá obnovou islandské ekonomiky po finanční krizi, která zemi postihla v roce 2008. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První část práce je věnována teoretickému pohledu na finanční krize a typologií jednotlivých krizí. V druhé kapitole je rozebrán předkrizový vývoj ekonomiky, spouštěcí momenty krize a následný kolaps bankovního sektoru. Třetí kapitola se zabývá dopady krize na vybrané ekonomické ukazatele, hodnotí poskytnutou pomoc Mezinárodního měnového fondu a nastiňuje problematiku kapitálových kontrol, které byly relativně kontroverzním prvkem záchranného programu MMF. V poslední části práce bude popsána otázka členství Islandu v Evropské unii ve vztahu k prodělané krizi a zároveň zde bude charakterizován hlavní obtížný bod vyjednávání, a to rybolov.
|
|
|
Vývoj islandského národního hospodářství v období 1994 – 2013
Klement, Josef ; Zeman, Karel (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent)
Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj národního hospodářství Islandu v období od roku 1994 do roku 2013. Kromě důvodů pádu bankovního sektoru práce zkoumá, jakým způsobem stát nastalou situaci řešil. Teoretická část se zabývá teorií národního hospodářství, charakteristikou hlavních makroekonomických agregátů, současným bankovním systémem a vybranými teoriemi hospodářského cyklu. Praktická část práce představuje hospodářskopolitickou charakteristiku Islandu. Následuje vlastní analýza dělená na dvě časová období, z nichž každé obsahuje analýzu právního rámce, institucionálního zajištění, vývoj nejdůležitějších makroekonomických agregátů a samostatnou kapitolu věnovanou vývoji bankovního sektoru. Z výzkumu vyplývá, že k přehřívání ekonomiky docházelo kvůli extrémnímu rozmachu bankovního sektoru, expanzivní fiskální politice a nevhodné monetární politice centrální banky. Během krize musel stát vyhledat pomoc Mezinárodního měnového fondu. Došlo k zavedení kapitálových kontrol, čímž se stabilizoval měnový kurz. Stát nechal zbankrotovat bankovní sektor a vytvořil nové domácí banky. Následně došlo ke stabilizaci fiskálních ukazatelů, avšak ne na úkor sociálně potřebných a domácností. Hospodářský cyklus na Islandu nejlépe vystihuje Hypotéza finanční nestability.
|
|
|
Nekonvenční měnová politika a její dopady na platební bilanci (případ Brazílie)
Papežík, Ondřej ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Houštecký, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce popisuje důvody přijetí nekonvenční měnové politiky vyspělými státy světa a její dopady na vývoj ekonomiky a platební bilance Brazílie. Kvantitativní uvolňování, jakožto nástroj nekonvenční měnové politiky, prováděné Federálním rezervním systémem v USA způsobilo nadměrné přílivy kapitálu na trhy rozvíjejících se ekonomik. Brazílie proto přijala opatření v podobě kapitálových kontrol, čímž ovlivnila strukturu příchozího kapitálu. Na významu získaly přímé zahraniční investice (ale především do sektoru zpracování nerostných surovin) namísto portfoliových investic. Tato opatření rovněž pomohla snížit úroveň a volatilitu kurzu.
|
|
|
Menové vojny
Gažo, Ivan ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Marek, David (oponent)
Důležitost měnových válek a jejich důsledků je v dnešní době žhavým tématem ekonomik po celém světě. Má diplomová práce má za úlohu přiblížit tento pojem jako takový, představit hlavní aktéry měnových válek a způsoby, jakými se jednotlivé ekonomiky snažily a snaží nastartovat a pozdvihnout svou ekonomickou situaci. Poukázat na nástroje, které jsou v největší míře používané hlavními mocnostmi v rámci měnových válek. Praktická část je rozdělena do třech hlavních podkapitol, které analyzují příčiny a důsledky měnových válek, kterých jsme byli v minulosti svědky. Analýza první měnové války spadá do období od 1921 do 1936, druhá měnová válka souvisí s obdobím kolem druhé světové války a založením brettonwoodského systému a třetí měnová válka se týká posledních let, kdy supervelmoci jako USA, Čína a EU vstoupily do měnové války v důsledku ekonomických recesí z roku 2007.
|
|
|
Ireland and Iceland and the Global Economic Crisis
Bořuta, Lukáš ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je porovnat reakci Irska a Islandu na světovou finanční a hospodářskou krizi. Kromě toho je cílem porovnat jejich po-krizovou obnovu a vývoj jako přímý následek dané reakce a přijatých opatření. Oba státy měly před krizí finanční sektor, který několik násobně převyšoval jejich HDP, a po pádu Lehman Brothers a vypuknutí světové finanční krize se obě země dostaly do vážných problémů.Státy však k řešení problémů se solventností svých bank přistoupili velmi rozdílně. Irská republika se rozhodla své banky zachránit a převzít jejich závazky na úkor obrovského státního dluhu a zátěže na daňové poplatníky, zatímco Island se rozhodl je nechat padnout a zachránit jen domácí vklady. V práci se také zabývám faktem, že Irsko je součástí eurozóny a tedy nemá nezávislou monetární politiku a naopak, Island má nezávislou měnovou politiku a volně plovoucí menu a dopady, které tyto skutečnosti měli na krizový vývoj a obnovu ekonomik. V poslední části rozebírám možný budoucí vývoj ekonomik a největší rizika a problémy, s nimiž se budou muset ve střednědobém horizontu vypořádat.
|
host ::
RSS.